Citlivost zubů - jak ji zvládnout? Praktické rady, které skutečně pomohou

Stačí jen pít studenou vodu, sníst zmrzlinu nebo si očistit zuby a už to bolí. Nejde jen o dočasný nepříjemný pocit - citlivost zubů se může stát trvalým problémem, který omezuje každodenní život. Mnoho lidí si to zvyklo snášet, ale nejsou to jen „náhodné bolesti“. To, co vnímáte jako citlivost, je často příznakem něčeho, co byste měli řešit. Nejde o zbytečnou slabost, ale o fyzikální reakci vašich zubů na podněty, které by je neměly trápit.

Co vlastně způsobuje citlivost zubů?

Citlivost zubů není nemoc, ale příznak. Vzniká, když je odhalen dentin - vrstva pod zubní sklovinou. Dentin obsahuje tisíce malých kanálků, které vedou přímo k zubnímu nervu. Když je sklovina poškozená nebo dásně se stáhly, teplá, studená, sladká nebo kyselá potrava tyto kanálky aktivují a nervy posílají signál bolesti.

Nejčastější příčiny:

• Stažení dásní - způsobené nesprávným čištěním, parodontitidou nebo věkem. Dásně se odtaží a odhalí kořen zubu, který nemá sklovinu.
• Opotřebení skloviny - příliš agresivní čištění, používání tvrdých kartáčků nebo čištění hned po jídle, kdy je sklovina způsobená kyselinou měkká.
• Kyselá strava a nápoje - limonády, ovocné šťávy, káva, kyselé ovoce a dokonce některé zeleniny (např. rajčata) postupně erodují sklovinu.
• Bruxismus - škrábaní nebo stlačování zubů během spánku. Způsobuje mechanické poškození skloviny.
• Zubní léčby - vybírání zubů, bleaching nebo některé ortodontické postupy mohou dočasně způsobit citlivost.

Nejčastější chyba? Lidé si myslí, že citlivost je „normální“ pro starší lidi. To není pravda. Citlivost může postihnout i 20letého člověka, který pije každý den dvě lahve limonády a čistí si zuby jako by čistil nádobí.

Které zubní pasty skutečně pomáhají?

Na trhu je desítky zubních past pro citlivé zuby. Většina z nich obsahuje jednu z těchto látek:

• Hydroxid draselný - blokuje signály bolesti z dentinu k nervu. Účinek se projeví za 2-4 týdny pravidelného používání.
• Arginin - uzavírá dentinové kanálky a vytváří ochrannou vrstvu. Působí rychleji než hydroxid draselný.
• Strontium chlorid - způsobuje tvorbu minerálního závěsu nad kanálky. Efekt je dočasný, ale pomáhá při akutních bolestech.

Nechte si předepsat zubní pastu s hydroxidem draselným nebo argininem. Nejlepší výsledky mají ty, které mají alespoň 5% obsahu těchto látek. Nejde o „čarovnou pastu“ - musíte ji používat pravidelně, dvakrát denně, alespoň šest týdnů, než pocítíte rozdíl.

Nepoužívejte pasty s vysokým obsahem abraziv - ty jen ještě více poškozují sklovinu. Hledejte na balení slova „neabrazivní“ nebo „pro citlivé zuby“.

Co dělat při čištění zubů?

Největší chyba při citlivosti zubů je příliš silné čištění. Mnoho lidí si myslí, že čím víc se čistí, tím lépe. Ale to je přesně to, co způsobuje problém.

Pravidla pro správné čištění:

1. Používejte měkký kartáček - žádné tvrdé nebo středně tvrdé. Měkký kartáček stačí k odstranění plaku, pokud ho používáte správně.
2. Čistěte lehce - jako byste si škrábali kůži na ruce. Pokud vám kartáček vypadává z ruky, je to příliš silně.
3. Nepoužívejte horizontální pohyb - čistěte kruhovými pohyby nebo od dásní ke zubu (zelená metoda).
4. Čistěte si zuby nejpozději 30 minut po jídle. Pokud jste snědli něco kyselého, nechte zuby na chvíli „odpočívat“ - kyselina měkká sklovinu a čištění ji jen zničí.
5. Používejte neabrazivní zubní pastu - bez křemíku nebo uhelného prášku.

Pokud máte zvyk čistit si zuby před spaním a hned po večeři, přestanete. Dva krát denně je dost. Víc neznamená lepší výsledek - jen víc poškození.

Co je dobré jíst a co se vyhnout?

Strava hraje větší roli, než si většina lidí myslí. Kyselá potrava není jen škodlivá pro zuby - je to přímý důvod, proč se sklovina eroduje.

Co se vyhnout:

• Limonády (i bez cukru) - obsahují fosforečnou a citronovou kyselinu
• Ovocné šťávy (zejména citronová, pomerančová, jahodová)
• Červené víno
• Kyselé ovoce (citrony, pomeranče, kiwi, jahody)
• Kyselé zeleniny (rajčata, kyselé okurky)
• Chléb a sušenky s kyselými přísadami

Co je bezpečné:

• Voda (ideální - ničí kyselost a zvlhčuje ústa)
• Mléko a sýry - obsahují vápník a fosfáty, které zubní sklovinu obnovují
• Zelenina (např. brokolice, mrkev, řepa)
• Nezpracované ovoce (banány, jablečné, hrušky)
• Čaj (bez cukru a citronu)

Pokud si piješ limonádu, používej příslušenství. Nepij to hned z lahve. Použij slámku a pijej rychle, ne pomalu. Délka kontaktu s kyselinou je klíčová.

Když nic nezabere - co dál?

Ne všichni reagují na pasty a změnu návyků. Pokud po 6-8 týdnech stále bolí, je čas navštívit zubaře. Nejde o „nějaký problém“, ale o možné závažnější příčiny:

• Parodontitida - zánět dásní a kosti kolem zubu. Může vést k ztrátě zubů.
• Skrytá zubní kaz - některé kazy se nacházejí u kořene a nejsou vidět na rentgenu.
• Prasklina v zubu - může být neviditelná, ale způsobuje ostrou bolest při žvýkání.
• Špatně vyplněný zub - pokud je plomba příliš vysoká, způsobuje přetížení a citlivost.

Zubař může:

• Použít fluoridový gel nebo lak - aplikuje se na zuby a vytváří ochrannou vrstvu.
• Uzavřít odhalené kořeny kompozitním materiálem - jako malou plombu na kořen.
• Doporučit noční štít pro bruxismus - chrání zuby před stlačováním.
• Provést gumový masáž dásní - pokud je problém v jejich stažení.

Nikdy nečekávejte, až „to přejde samo“. Citlivost zubů se nevyléčí sama - jen se zhoršuje.

Co dělat při akutní bolesti?

Když bolest přijde náhle - třeba po jídle nebo při čištění - můžete:

• Použít teplou solnou vodu - jedna lžička soli do sklenice teplé vody. Polojte 30 sekund, třikrát denně. Zklidňuje zánět a způsobuje mírné ztuhnutí dásní.
• Použít zubní pastu s argininem - nanesete ji přímo na citlivý zub a necháte ji 5 minut.
• Pijte studeno vodu - ne ledovou, ale chladnou. Studená voda dočasně uvolňuje nervy.
• Nejedzte nic teplého nebo sladkého - tyto podněty zhoršují bolest.

Neužívejte příliš silné analgetika. Pokud potřebujete léky, použijte ibuprofen nebo paracetamol - ne kyselinu acetylsalicylovou (aspirin), která může způsobit krvácení dásní.

Je citlivost zubů dědičná?

Ne. Citlivost zubů není genetická vada. Ale některé věci, které k ní vedou, mohou být. Například:

• Slabší sklovina - někteří lidé mají přirozeně tenčí sklovinu, což zvyšuje riziko.
• Zvýšená kyselost slin - může být způsobena metabolismem nebo příjmem potravy.
• Sklon k bruxismu - některé osoby mají přirozeně vyšší úroveň stresu, který se projevuje škrábaním zubů.

Takže ne, nejste „náhodně citliví“. Ale vaše návyky, strava a způsob péče o zuby mohou být důvodem, proč máte problém, i když vaši rodiče neměli.

Je možné citlivost zubů úplně vyléčit?

Ano. Ale jen pokud zjistíte příčinu a změníte chování. Většina lidí, kteří přestanou pít kyselé nápoje, používají správný kartáček a navštíví zubaře, za 2-4 měsíce zjistí, že jejich citlivost zmizela nebo se výrazně zmenšila.

Neexistuje „zázračný lék“. Je to o trvání, konzistenci a vědomí. Když začnete brát péči o zuby vážně, citlivost se přestane vracet.

Pokud jste se rozhodli změnit něco dnes - začněte tímto: dnes večer si koupíte měkký kartáček a zubní pastu s argininem. Zítra vypijte jen vodu. A příští týden si naplánujete návštěvu zubaře. To je všechno, co potřebujete začít.